NEJLEPŠÍ ČLÁNKY, FB PŘÍSPĚVKY, ATD. ZA ROK 2017

O důležitosti rozcvičky a jak jí správně udělat, už se pomalu dělají také semináře a píšou knížky. Což způsobilo, že spousta lidí dělá většinu svého tréninku rozcvičku a na samotný trénink už ani nemají čas. Jak moc je tedy doopravdy potřeba řešit rozcvičku a co je opravdu to správné?

Začneme nejdříve u článků:

Po článků o tréninku dětí, kde jsem na konci zmínil, že se mi nelíbí když všichni dostávají medaile, jsem dostal dost naštvaných emailů, že je správně aby všichni trofeje a medajle dostávali. Tak tedy delší odpověd proč si myslím, že to není dobře. Článek medaile

Článek vzdělávání trenéři – Jaké jsou možnosti a co kdy zvolit? Knížky, kurzy, online produkty a doporučení

Návod na rehabilitaci po plastice kolene – Jelikož jsem v létě byl sám na plastice kolene, díky srážce v zápasu amerického fotbalu. Využil jsem toho a připravil celý článek včetně videí

Vzpírání není pro sportovce – Jelikož díky zvýšené popularitě crossfitu se o vzpírání opět mluví mnohem víc dřív. Začíná vzpírání každý používat i když podle mě to není vůbec potřeba. Proč vzpírání není dobré a pro koho je vzpírání dobré? Vše se dočtete v článku

Hlavní problém crossfitu – Jelikož všichni dělají crossfit, ale nikomu se v Čechách nechce platit za licenci a tudíž jen pár vyjímek mohou používat označení crossfit. Spousta lidí je uplně zmatená co crossfit je a není. To vše je v článku.

Nejvíce ohlasů na facebooku měli tyto příspěvky:

Začátek roku bude opět patřit k přívalu informací o cvičení ze všech různých stran. Velmi málo se ale mluví o cvičení a dětech. Celý systém sportovního rozvoje dětí je v Čechách naprosto špatně postavený. To, že stát jako takový to nehodlá vůbec řešit, jsme asi většina lidí zvykli, protože neřeší téměř nic opravdu důležitého. Bohužel, což už nechápu vůbec, na to kašlou i velké sportovní týmy, které zastřešují spoustu sportů. A tak je podle mě jediná šance, a to aby byl tlak od rodičů co největší, aby přišla změna. Tyhle čísla jsou sice ze studií dělaných ve Státech, ale u nás si myslím na tom budeme ještě hůř, obecně totiž přístup ke spotu mají ve Státech postavený mnohem lépe. Hlavní problém obecně, a to jsem nenašel novější průzkum, ten si myslím by byl ještě strašidelnější, je 2,6 milionů méně dětí ve věku 6-12 let hrajících 6 základních sportů v roce 2013 oproti 2008. Další velmi důležité číslo je, že 70% dětí přestává sportovat kvůli tomu, že je to nebaví, což může být víc faktorů, ale velmi často je to trenér a nebo špatné prostředí spoluhráčů. A poslední je model LTAD, který, jak jsem psal na začátku, nechápu, že se v Čechách nepoužívá nebo aspoň nějaká jeho forma. Je prostě velmi důležité, aby děti byly vystaveny více sportům a ne pouze jednomu. Jak můžete sami vidět na českém hokeji nebo fotbalu, to, že jsou děti od co nejdřívějšího věku připoutání na led nebo ke kopačkám, nevede k tomu, že vznikají noví sportovci na světové úrovni. Důležitá věc, kterou jsem v článku nezmínil. Pokud se bavíme o dětech do cca 7 let. Tyto principy jsou důležité i z hlediska toho, aby prostě měly kladný vztah ke sportu a zůstaly po zbytek života aktivní, i když hlavní koníček, náplň života,…. se kolem sportu točit nebudou. Článek o tréninku dětí zde

Tak máme oslavy za sebou a začínáme nový rok. Co se s příchodem nového roku velmi diskutuje, jsou novoroční předsevzetí, u kterých jsme se tento rok už dostali na stranu toho, že je to vlastně špatně, a lidi si klepají na čelo při pohledu na ty, kteří si něco předsevzali. A já bych chtěl všem říct, že je to přeci úplně jedno. Problém nikdy nebyl v předsevzetí na nový rok a nebo že s něčím začnu od pondělí apod., ale v tom, že lidi u těchto věcí pouze velmi často něco plácnou a nedají si tu práci si to nastavit reálně. Proč je špatně, že chce někdo začít cvičit v novém roce? Hlavně, že konečně daný člověk začne a jaký ten impuls je, je přeci jedno. Důležité je si nastavit reálné cíle a další malé krůčky k tomu, jak ten hlavní cíl dosáhnout. Tudíž, když zůstaneme u cvičení (ale na všechny věci je ten princip úplně stejný) a váš cíl je zhubnout, tak potom, co si tohle řeknete, je potřeba si sednout a napsat si to přesně. Chcete jít o jednu konfekční velikost dolů nebo zhubnout 60kg? Potom si napsat, kdy toho dosáhnete, což by mělo být samozřejmě reálné. A v posledním kroku si nastavit aspoň první krok, který vám v tom pomůže. Tedy třeba to, že přestanete pít slazené nápoje a 3x týdně se na 30min budete věnovat nějakým sportovním aktivitám. Ptáte se jak ale máte vědět, jestli je váš cíl reálný, když o cvičení nic moc nevíte? Od toho jsou trenéři, ke kterým když přijdete se svým cílem, tak by ho měli s vámi projít a případně vám to poupravit tak, aby bylo reálné toho dosáhnout. A co když ale nechcete nikomu platit a chcete si poradit se sami? Tak potom další krok bude každý den číst aspoň 30-60min věci kolem tréninků a stravování, abyste časem byli schopní si vše nastavovat sami ? Tak šťastný nový rok!

Všude se pořád řeší, co jíst a nejíst a jaký typ stravování je nejlepší. A bohužel už ne tak veřejně se opakuje, jak je to doopravdy a co je pro úspěch opravdu důležité. Tedy znovu. Za prvé: typ stravování vám musí vyhovovat, abyste ho byli schopni udržovat dlouho. Za druhé: pokud se nepřipravujete na nějakou kulturistickou soutěž (a potom tohle rozhodně nečtete), nepotřebujete být ve svém stravování 100%. Váš cíl je mít 80-90% svého stravování v pořádku. To znamená mít podle vašeho stravovacího programu rozložení makro živin, dobré suroviny (žádné polotovary apod.) a velikost jídel (můžeme napsat calorický příjem), 10-20% máte k dispozici na vše ostatní. Někdo si toho dá víc jednou za delší čas a někomu vyhovuje si dát každý den nějaký zákusek ke kávě. To je opět na vás, ale důležité je, abyste si konečně uvědomili, že stravování až pro cíl zhubnout, nabrat svaly a nebo jednoduše vylepšit své zdraví, není něco, co vám má otrávit život a že vaše děti nikdy nesmí dostat ani dort k narozeninám. Tohle pravidlo platí pro všechny ve všech věkových skupinách (první rok u dětí, pokud to jde, by měli být primárně kojené, je výjimka). Pokud tedy právě držíte nějakou super dietu, která je sice nejlepší na celém světě, ale vy díky tomu nesnášíte všechno kolem vás, tak je jedno, jak je účinná, ale je to prostě špatně. Vykašlete se na to a začněte držet něco, co vám vydrží déle jak pár týdnů. A nezapomeňte na výzvu: Život bez telefonu a další elektroniky! Začíná týden, kdy byste vše měli zahodit 4x do týdne. 

Díky tomu že už nějaký ten den ležím v nemocnici mám z toho zničená záda. Co mi s tím přišlo na rozum jsou stále tak často používané cviky, které mají lidi rádi hlavně kvůli tomu, že v nich křupne apod. Je velmi důležité si uvědomit, že bederní část vaší páteře není určena k rotacím. Ano samozřejmě se rotovat může, ale ne moc o to se má starat primárně hrudní část. Problém všech škorpionů, rvání kolena přes tělo do země apod. je, že vyvoláváte právě rotaci v bederní části. Pokud chcete pracovat na rozhýbání zad tak musíte pracovat na mobilitě hrudní páteře a pokud vás bolí bedra tak jít cestou aktivace středu těla a dechových cviků. Vážně přestaňte ty cviky dělat vaše záda vám poděkují.

Mám obecně problém psát o věcech, které už jsem někde zmínil, a nebo jsem viděl napsané víckrát od různých lidí, aby se to pořád neopakovalo. Každopádně, jak to vidím kolem sebe, tak jsou témata, která jsou hold asi potřeba omílat pořád dokola. První z takových článků, aby to navazovalo na poslední příspěvěk, bude tak trochu o vnímání věcí kolem sebe. Máme doma 7 měsíční holčičku a praštěného pitbula, a takových rodin, párů, lidí, kteří jsou na tom stejně, je spousta nebo mají jen dítě/děti, psa apod. Ale většinu z těch lidí člověk často slyší mluvit spíš o těch špatných věcech do brečení po to, že jim pes sežral večeři. A doma to máme samozřejmě všechno taky. Ale k čemu to je furt řešit „negativní“ věci a ne ty pozitivní?! To je jedna z věcí, proč mají Češi pověst, kterou mají. Kolik lidí ve vašem okolí, když se jich zeptáte, jak se mají, řeknou, že super, fajn apod.? Proč jsem ale začal o psech a dětech? Jak už jsem jednou zmiňoval, zkuste se naučit od psů a dětí koukat na svět stejně jako oni. Mít radost z každé blbosti a potom, co se něco nepovede nebo stane špatného, tak to v mžiku nahradíte něčím pozitivním. Tohle je vlastnost, která vám nezlepší jen život jako takový, ale pomůže i v přístup ke cvičení.

Máme spoustu dotazů, zda děláme cvičení s dětmi. Mě ta otázka pořád fascinuje a nechápu jí a tudíž chci takhle snad většině odpovědět. Nevím, jak to funguje jinde, ale pokud chcete cvičit s dětmi, měl by u toho být ideálně fyzioterapeut, který s dětmi pracuje, což ale nevidím důvod proč, pokud nemá dítko nějaké problémy s motorickým vývojem. Jinak si děti posilují všechno tím, že si prostě hrají a fungují sami. Leží na zádech, přetáčí se, jsou na bříšku, lezou, učí se různé přechody ze sedu do lezení, ze zádíček na bříško apod. Takže to moc nechápu, kam se tedy chodí pravidelně cvičit s dětmi jako, že tam někdo vymýšlí motivace, aby prcek ušel po 4 o 20 m víc než minulý týden, jak se dělají skupiny, když každé dítě, i ve stejném stáří, na tom bude vývojově jinak? Druhá část jsou maminky. Každá přeci potřebuje jiný přístup a normální trénink na to se dostat zpět do formy. Cvičení na míčích nebo yogu popravdě moc nechápu. Možná jogu, pokud bude dobře vedená, kde se učí správně dýchat apod. Ale podle toho, jaký byl porod a jak na tom byla mamča před porodem, je potřeba nastavit správný trénink. Nemůžou všichni cvičit stejně břicho, natož zbytek těla. Dostanou se později na podobný trénink, ano možná, pokud budou mít stejné cíle. Ale cvičení, kde se kombinuje něco pro mamky, aby u toho mohly mávat s prckama, nedává nic ani jedné straně. Tudíž ano, cvičí se u nás dětmi. V naprosté většině na soukromých hodinách nebo speciálech, kde má každá mamka svůj tréninkový plán podle možností, které se v danou chvíli dají cvičit a prckové si blbnou ve svém stupni vývoje. To, že bych měl během cvičení hozenou dcerku na zádech v šátku pro ní po stránce rozvoje neudělá lautr nic. Takže přestaňte brát cvičení s dětmi jako věc, kdy musí mít mamča nebo táta na sobě přilepené dítě, ale rozmyslete se, zda chcete zdokonalovat prcka, což jsou například i kurzy plavání, a nebo se chcete vrátit do kondice vy.

Každý potřebuje hlídat a opravovat techniku. Psychologickou přípravu ani nezmiňuji

Další bod z Mcgillova workshopu bylo pořád dokola zdůrazňování, jak je důležitý funkční zadek (Ne pouze z pohledu zvyšování výkonu ve sportu, ale samozřejmě také k lepší postuře, případně odstranění problému se zády atd.). Cviků je samozřejmě nepřeberné množství a je potřeba správně používat progresi a regresi. Tato varianta, kterou jsem dával před už delší dobou, byla také zmíněna, i když v ještě lehčím provedení bez závaží. Napište podle vás nejlepší cvik na zadek a v dalším článku napíšu jaké jsou ty nejlepší podle mě (přeci jen jich je mnoho a používají se různě).

Myslím si, že je potřeba znovu poděkovat všem co přispěli a pomohli.

Díky příspěvkům níže jmenovaných se nám podařilo začít nový rok dobrým skutkem. Částku 17.777,- Kč jsme minulý týden předali dětem z neziskové organizace JAHODA, která mimo jiné provozuje nízkoprahové centrum na Černém mostě. Finance pomohou dovybavit centrum různými pomůcky, které děti při svých aktivitách využijí a zaplatit asistenty k dětem. Ještě jednou všem velké díky!
Radce a Mirkovi
Fanymu
Béčovi
Honzovi
Martinovi a Alče
Jitce
detskedeky.cz
Honzovi
Vládovi
Kačerovi
Danovi
Matějovi
Standovi
Barče
Lee
Ivce
Monče
Honzovi
Petrovi
Kačce a Zdendovi

Největší reakce měli tato videa:

Landmine press:

mobilizace páteře

Balanční vytahování ramen

Poslední video bylo ze zkoušky na akci, kterou připravil Jan Kareš, která snad příští rok vyjde, protože je to sranda. I když my jsme to měli v 7h ráno jako hezkého ledového budíčka.

Přeji všem parádní start do nového roku a především více pohybu, méně zranění a učení či zdokonalování nových sportů, dovedností, cviků apod.

Autor:

2019-06-08T21:55:32+00:00