Hned na začátek bych si rád urovnal označení. I když je velmi často právě zmiňovaný atletický trénink není to úplně ideální a možná, že i kvůli tomu se kolikrát v daném tréninku dělají chyby (což si řekneme později), a proto bych rád pokračoval jako tréninkem rychlosti. Rychlost je v jakémkoliv sportu velmi důležitá a u velké většiny týmových sportů se konkrétně jedná z velké části právě o běhání. Přesto nemůžeme vzít jednu tréninkovou jednotku a napasovat na ní okopírovaný trénink atletů s tím, že teď určitě budeme mít rychlejší sportovce na hřišti. Pojďme si nejdříve rozdělit hlavní pořadí v přípravě. To nejdůležitější vždy bude daný sport, kde podle věku se bude měnit forma tréninku, metody apod. Ale pořád bude číslo jedna. A nyní přichází témata, o kterých se můžeme donekonečna dohadovat nebo uzavírat spojením “to záleží” a tedy, zda další velmi důležitý komponent je silový trénink, specializovaný kondiční trénink, běžecký trénink (ve smyslu rozvoje rychlosti, techniky apod.), psychický trénink a samozřejmě tady vždy budou také věci jako regenerace (spánek a další možnosti), stravování atd. A tento celý mix se ještě bude vždy měnit podle sportu, pozice, aktuálního hráče, aktuálního rozpoložení daného hráče a zároveň jeho věku, kvalit, genetických predispozicích atd. Atd. Rozpitvat to opravdu do hloubky je mimo možnosti tohoto článku. Ale obecně platí, že silový trénink je v dnešní době již běžnou součástí přípravy v týmových sportech (pokud se budeme bavit o dospělých. U dětí tomu tak bohužel není). Když nejde o zvyšování nějaké výkonnosti, tak se určitě vždy cvičí aspoň z pohledu prevence zranění. Proč toto vše píšu je, že díky těmto dvěma faktorům je ve výsledku problém časově najít prostor na další trénink, který potřebujeme, a to je právě ten běžecký. I kvůli tomu se velmi často řeší, jak správně nakombinovat tyto dva tréninky a co udělat první, jestli jít běhat a pak do gymu apod. Nejdřív je za mě ale důležité si říct základní věci, které musíme zvážit pro rozvoj rychlosti. Na rozdíl od atletiky se ve sportech vše pořád mění. Proto nemůže být jediná podmínka být nejrychlejší běžec z bodu A do bodu B. My si musíme udělat rozdělení na:
- Energetické schopnosti (kondičku)
- Lineární rychlost
- Informační dovednosti (koordinaci)
Co se v těchto třech hlavních bodech skrývá a co si musíme u každého sportovce určit, jsou věci jako:
- Základní technika běhu a efektivnost
- Různé intenzity běhů a technika v daných intenzitách nebo schopnost dostatečné vytrvalosti
- Změny směru, akcelerace, ale také brždění (což je za mě nejvíce přehlíženy a zároveň jeden s nejdůležitějších faktorů)
- Udržení techniky běhu a dalších vlastností v rámci hry, kdy je zvýšená náročnost na rozhodování, čtení hry apod.
Proč tyto zkrácené výčty píšu je důvod, že velmi často se funguje v tréninku stylem. Sportovec bude díky mému tréninku silnější, výbušnější a/nebo bude rychlejší v testu na 10 m nebo skočí výš apod. Jenže pokud hlavní problém má daný sportovec v dané hře, kdy při představení řady problémů, které musí na hřišti řešit nemůže udržet fyzické vlastnosti, co měl v kontrolovaném prostředí (gymu, atletické dráze, …), efekt může být klidně nulový a nedojde tak pomoci v přípravě daného sportovce. V této problematice je víc než u čehokoliv jiného důležitá spolupráce mezi technickým trenérem a silovým, protože musíme řadu tréninku provádět také s dostatečným kontextem. Jestli jste čekali jednoduchý návod ve smyslu sprinty první, pak dřepy a HIIT trénink na závěr, tak to je mi líto. I když se pořád spousta lidí snaží tuto představu prezentovat, tak je to špatná cesta. Ve skutečnosti pracujete s obrovským počtem proměnných a pořád máme i stále mnoho neznámých, a i díky tomu existuje více metod, které fungují, i když si nejsou podobné. Zkusím ale rozepsat myšlenkový pochod, který by měl pomoct si najít cestu, kterou jít.
- Věk a zkušenosti sportovce – určuje stupeň základních věcí, u méně zkušených není potřeba tolik řešit kontext a zasazování do daného sportu, naopak je důležité naučit správnou techniku běhu. I když se daný sportovec nevěnuje atletice, je za mě lepší cesta se naučit a mít perfektní základy běhu, které si daný sportovec následně “rozbije” a upraví v daném prostředí sportu a podmínek, které na hřišti musí řešit.
- Zranění či omezení – nikdy nebudeme všichni jak z učebnic, je potřeba koukat na to, zda i když technika není ideální, je vlastně za daných okolností pro daného sportovce to nejlepší.
- Daný sport – jak vypadají tréninky, v jakých podmínkách, rychlostech, kontextu sportovci běhají apod. (možnost využití dat z GPS je z tohoto pohledu obrovská pomoct)
- Máme možnost určit rozcvičku před všemi tréninky daného sportovce nebo máme možnost se starat pouze o část vyhrazenou pro gym a další podobné časové možnosti.
- Analýza techniky běhu, intenzit apod. Spolu s analýzou v daném sportu se vybere, na čem všem by bylo nejlepší pracovat.
- Když už víme, co je potřeba, už stačí správně nastavit priority také vzhledem k silovému tréninku a podle priorit a náročnosti vše skládat do hromady.
Doufám, že vás tento článek nasměruje správným směrem, jak přemýšlet nad daným tématem, a hlavně začít koukat na zvýšení rychlosti ne jako samostatnou “atletickou” jednotku, ale komplikovaný, provázaný systém věcí od běhu a běžecké techniky, silový trénink až samozřejmě primárně vše sportovně specifické pro daný sport. [simple-author-box]
